Maran

Historie rodinného vinařství Maran sahá do roku 1828, kdy se do provincie Vajoc Dzor začali stěhovat Arméni, usazení do té doby v regionu Khoy v dnešním severozápadním Íránu. Mezi nimi byla i knížecí rodina. Sargis a jeho žena Maran založili po příchodu do vesnice Artabujnk vinohrad, který v roce 1860 rozšířil jejich syn Harutjun a pojmenoval ho na počest své matky Marani. Příběh pokračoval skrze Harutjunova syna Avaga, jeho ženu Ovsannu a jejich potomka Frunzika, který v 50. letech 20. století vysadil nad rodnou vesnicí Artabujnk další vinice. Současné vinařství Maran založil v roce 1992 Frunzikův syn Avag a společně jej rozvíjí se syny Frunzikem a Tigranem. V roce 1996 se vinaři spojili nad různými projekty s kolegy z Francie a začali vyvážet arménské víno do Francie a do celého světa. V roce 2018 Maran angažoval německého enologa Rainiera Ruettigera.

Vůbec první značkou, které v moderní době začalo vinařství Maran vyrábět, byl Noravank. Jméno získalo víno podle klášterního komplexu nedaleko vesnice Areni. Následovala značka Bagratuni, pojmenovaná podle arménského knížecího rodu, který se stal později královským rodem v Gruzii a k němuž se hlásili i ruští Romanovci. Po angažování Rainiera Ruettigera se pak objevila nová řada Malahi, jejíž etiketu vytvořil přední arménský architekt Ararat Hajdejan. Největší novinkou vinařství je Halde, víno z odrůdy areni noir, které rok zraje pod hladinou vysokohorského jezera Kari v nadmořské výšce cca 3200 metrů. Výlov vína je každý rok velkou vinařskou událostí s řadou hostů.

Rodina Harutjunjan je společně s akademickou sférou zapojena do výzkumu autochtonních odrůd révy a také do řady dobročinných aktivit. V roce 2021 získala svůj původní 200 let starý vinohrad v nadmořské výšce více než 1600 metrů, který byl zestátněn ve 20. letech 20. století. Po pádu Sovětského svazu byl posledních 30 let vinohrad opuštěný. Vinařství rovněž ve spolupráci s americkou rozvojovou agenturou USAID založilo nový vinohrad ve výšce 2050 - 2070 metrů, kde pracuje na principech organického zemědělství. Vzhledem ke klimatické změně totiž předpokládá, že do 30 let se některé oblasti Arménie, zejména údolí pod Araratem, stanou pro pěstování vína nevhodné.