Bílé víno

Jaké bílé víno si vybrat?

Nejjednodušší je začít tím, jaký charakter vína hledáte. Chcete spíše svěžest a lehčí projev, nebo víno s výraznější aromatikou, plnější texturou či větší strukturou?

Tyto vlastnosti se přitom mohou různě kombinovat. Aromatické víno nemusí být plné a plnější bílé nemusí mít výraznou vůni.

Svěží bílá vína

Svěžejší bílá vína stojí více na kyselině, ovoci a přímočarém projevu. Mohou působit lehčeji a bývají dobrou volbou, pokud nechcete výrazně krémové nebo sudové víno.

Takový styl najdeme například u některých vín ze Sauvignon Blancu, Chardonnay nebo Voskehatu, ale samotná odrůda ještě neurčuje, že bude konkrétní víno svěží a lehké.

Výraznější bílá vína

Výraznost bílého vína může mít několik podob. Některá vína jsou intenzivně aromatická, jiná mají plnější texturu, větší koncentraci nebo výraznější vliv způsobu výroby.

Plnější a strukturovanější styl může vzniknout například z vyzrálejších hroznů, při práci s jemnými kaly, malolaktické fermentaci, použití dubového sudu nebo delším kontaktu vína se slupkami.

Žádný z těchto postupů ale sám o sobě neznamená vyšší kvalitu.

Svěžest, plnost a aromatika nejsou totéž

U bílého vína je užitečné oddělit tři vlastnosti, které se často zaměňují: kyselinu a svěžest, pocit plnosti a intenzitu vůně.

Víno může být lehké a zároveň velmi aromatické. Naopak plnější Chardonnay může působit relativně střídmě ve vůni, ale mít výraznou texturu a strukturu.

Také sladkost je samostatná vlastnost. Suché bílé víno nemusí být automaticky lehké nebo kyselé a sladší víno nemusí být nutně těžké.

Odrůda není všechno

Odrůda je při výběru dobrým vodítkem, ale výsledný styl vína neurčuje sama.

Stejné Chardonnay může být svěží, citrusové a bez výrazného vlivu dřeva, ale také plnější, krémové a fermentované nebo zrající v dubových sudech. Sauvignon Blanc může být velmi svěží a aromatický, ale existují i plnější a strukturovanější styly.

Výsledný charakter ovlivňuje také klima, nadmořská výška, konkrétní vinice, okamžik sklizně, ročník a způsob výroby.

Odrůdy bílého vína

Chardonnay

Chardonnay patří mezi odrůdy s velmi širokým rozpětím stylů. Může dát svěží víno s citrusovým a jablečným charakterem i plnější víno ovlivněné dubovým sudem, malolaktickou fermentací nebo zráním na kalech.

Sauvignon Blanc

Sauvignon Blanc bývá často aromatický a mívá výraznější kyselinu. Podle původu a vyzrálosti hroznů se mohou objevovat tóny citrusů, zeleného ovoce, bylin i zralejšího ovoce.

Voskehat

Voskehat je původní arménská bílá odrůda. Dokáže dávat svěží a ovocná vína, ale také strukturovanější styly vyráběné s využitím sudů, tradičních nádob nebo delšího kontaktu se slupkami.

Lalvari

Lalvari je původní arménská bílá odrůda spojená především se severovýchodní částí země. Patří mezi méně rozšířené odrůdy, se kterými se mimo Arménii setkáte jen zřídka.

Viognier

Viognier bývá aromatická odrůda s tóny peckového ovoce a květin a často působí plněji než velmi svěží bílé odrůdy s vysokou kyselinou.

Bílá vína z Arménie, Izraele a Golanských výšin

Původ vína může při výběru napovědět, v jakých podmínkách hrozny dozrávaly, ale ani země nebo region neurčují jeden společný styl.

Arménie

V Arménii hrají důležitou roli původní bílé odrůdy, především Voskehat a v některých oblastech také Lalvari.

Řada arménských vinic leží ve vysokých nadmořských výškách, kde chladnější noci mohou pomáhat zachovávat kyselinu a svěžest i během teplého léta.

Izrael

V Izraeli se bílá vína vyrábějí v rozdílných klimatických podmínkách od pobřežních oblastí až po vyšší polohy na severu a v Judských kopcích.

Setkat se můžete například s Chardonnay, Sauvignon Blancem i dalšími mezinárodními a místními odrůdami v různých stylech.

Golanské výšiny

Na Golanských výšinách patří mezi důležité bílé odrůdy především Chardonnay a Sauvignon Blanc.

Velké rozdíly v nadmořské výšce znamenají, že podmínky ve vysokých severních vinicích mohou být podstatně chladnější než v nižších částech regionu.

Co dělá s bílým vínem dubový sud?

Dubový sud může bílému vínu přidat další aromatické a chuťové vrstvy, například vanilku, toast nebo koření. Může ovlivnit také jeho texturu a celkový pocit plnosti.

Výsledek závisí na velikosti, stáří a typu sudu, délce zrání i na tom, jestli v sudu víno pouze zrálo, nebo v něm také fermentovalo.

Sud ale automaticky neznamená lepší ani plnější víno. Některá z nejzajímavějších bílých vín vznikají bez výrazného vlivu dřeva.

Co je malolaktická fermentace a zrání na kalech?

U některých bílých vín vinař využívá malolaktickou neboli jablečno-mléčnou fermentaci. Ta snižuje vnímání ostřejší kyselosti a může vínu dodat kulatější nebo krémovější projev a někdy také máslové tóny.

Jinou možností je zrání na jemných kalech. Víno zůstává po fermentaci v kontaktu s kvasničnými usazeninami, což může ovlivnit jeho texturu a přidat další komplexitu.

Tyto postupy se mohou používat společně se sudem, ale nejsou s ním automaticky spojené.

Jak vzniká bílé víno?

U většiny bílých vín se hrozny po sklizni lisují a šťáva následně fermentuje bez dlouhého kontaktu se slupkami. Tím se výroba typického bílého vína liší od většiny červených vín, která během kvašení zůstávají v kontaktu se slupkami.

Existují ale také bílá vína vyráběná s delším kontaktem se slupkami. Takový způsob výroby může výrazně změnit barvu, aromatiku, texturu i strukturu výsledného vína.

Po fermentaci může víno zrát například v nerezu, betonu, dubovém sudu, tradiční hliněné nádobě nebo přímo v lahvi podle stylu, kterého chce vinař dosáhnout.

Jak vybíráme bílá vína v Terra vinifera

Do nabídky nezařazujeme bílé víno jen proto, že jde o známou odrůdu nebo neobvyklý původ.

Ochutnáváme konkrétní lahve a sledujeme především vyváženost, charakter, původ hroznů, způsob výroby a to, jestli víno za svou cenu stojí.

Nehledáme automaticky ani co nejsvěžejší, ani co nejplnější vína. Lehké bílé může být stejně zajímavé jako výrazné sudové Chardonnay, pokud dobře funguje ve stylu, ve kterém bylo vytvořeno.

Ani od vinařství, které máme rádi, proto automaticky nezařazujeme celé portfolio. Vybíráme konkrétní lahve, které bychom sami chtěli pít.

Nevíte, které bílé vybrat?

Pokud nechcete začínat podle země nebo odrůdy, vyberte nejdřív styl.

Pokud hledáte čistší, lehčí a svěžejší projev, podívejte se na svěží bílá vína. Pokud chcete větší aromatickou intenzitu, plnější texturu nebo výraznější způsob výroby, začněte u výrazných bílých vín.

Podle odrůdy můžete začít například u Chardonnay, Sauvignon Blancu nebo Voskehatu.