Golanské výšiny – vinařská oblast
Golanské výšiny jsou vysoká vulkanická náhorní plošina, kde se podmínky pro pěstování révy výrazně mění s nadmořskou výškou. Vinice se zde nacházejí přibližně od 400 metrů na jihu až po téměř 1 200 metrů nad mořem v nejvyšších severních polohách.
Rozdíly ve výšce, teplotách, množství srážek i půdách způsobují, že ani Golanské výšiny nemají jeden vinařský charakter. Jižní vinice mohou být podstatně teplejší než vysoké polohy na severu, kde jsou zimy chladné, objevuje se sníh a letní noci mohou být velmi chladné.
Proč dává smysl vnímat Golanské výšiny samostatně?
V tradičním vinařském členění používaném izraelským vinařským sektorem jsou Golanské výšiny vedeny jako podoblast širší Galileje.
Z hlediska vinohradnictví je ale užitečné věnovat se jim samostatně. Od ostatních částí širší severní vinařské oblasti se liší především vulkanickým původem krajiny, vysokými polohami a výraznými rozdíly mezi jednotlivými částmi náhorní plošiny.
Právě nadmořská výška je jedním z klíčů k pochopení zdejšího vinařství. Mezi vinicí položenou přibližně ve 400 metrech a vinicí více než kilometr nad mořem mohou být výrazné klimatické rozdíly.
Jak se podmínky mění od jihu k severu?
Golanské výšiny nejsou klimaticky jednotné. S rostoucí nadmořskou výškou směrem k severu se obecně mění teploty, množství srážek i průběh vegetačního období.
Jižní Golanské výšiny
V jižní části najdeme vinice přibližně kolem 400 metrů nad mořem. Podmínky jsou zde relativně teplé a suché, i když odpolední proudění vzduchu může vysoké teploty částečně zmírňovat.
Také zde mají půdy vulkanický původ, mohou ale obsahovat více jílu a jejich vlastnosti se liší od vyšších a kamenitějších poloh na severu.
Střední Golanské výšiny
Ve střední části se řada vinic nachází přibližně mezi 600 a 700 metry nad mořem.
Zimy jsou zde chladnější a deštivější než na jihu, zatímco léta zůstávají teplá a suchá. Noční teploty mohou výrazně klesat, což pomáhá zpomalovat dozrávání hroznů.
Typické jsou půdy bazaltického původu, často s různým množstvím kamenů a vulkanického materiálu.
Severní Golanské výšiny
Nejvýše položené vinařské části najdeme na severu v okolí masivů Hermonit a Avital. Vinice zde běžně leží přibližně mezi 900 a 1 100 metry a některé polohy se dostávají téměř k 1 200 metrům nad mořem.
Zimy jsou chladné a deštivé a ve vyšších polohách se pravidelně objevuje sníh. Léta jsou oproti jižní části mírnější a suchá, s chladnými nocemi.
Právě zde se nachází také Odem Mountain Winery, které sídlí v mošavu Odem ve výšce přibližně 1 060 metrů nad mořem.
Vulkanické půdy Golanských výšin
Velkou část Golanských výšin formovala vulkanická činnost a její stopy jsou dobře patrné také ve vinicích.
Setkáme se zde především s čedičem, vulkanickým tufem a dalšími zvětralými materiály vulkanického původu. Konkrétní složení se ale mezi jednotlivými vinicemi výrazně mění.
Některé půdy jsou hlubší a obsahují více jílu, jiné jsou mělké, kamenité a velmi dobře odvádějí vodu. Rozdíly jsou také v tom, kolik vody dokáže konkrétní půda zadržet a jak hluboko mohou kořeny révy pronikat.
Označení „vulkanická půda“ proto samo o sobě nepopisuje celý terroir a neznamená ani automaticky určitý chuťový projev vína. Důležitá je konkrétní vinice, struktura půdy, nadmořská výška, dostupnost vody i odrůda.
Proč je důležitá nadmořská výška?
Golanské výšiny leží v oblasti s intenzivním slunečním zářením a suchými léty. Ve vyšších polohách ale teploty po západu slunce výrazněji klesají.
Chladnější noci mohou zpomalovat dozrávání hroznů a pomáhat jim zachovávat kyselinu a aromatickou svěžest. To je jeden z důvodů, proč mohou být vyšší polohy vhodné i pro odrůdy, které vyžadují chladnější podmínky.
Samotná výška ale kvalitu ani styl vína neurčuje. Jižní a severní vinice se liší také půdou, orientací, větrem, množstvím srážek a způsobem hospodaření.
Moderní vinařství na Golanských výšinách
Moderní vinařská historie Golanských výšin je poměrně krátká. První moderní vinice zde byly vysazeny v roce 1976 v okolí Geshuru a Yonatanu.
V roce 1983 vzniklo Golan Heights Winery, které začalo systematicky pracovat s vysokými polohami, jednotlivými vinicemi a mezinárodními odrůdami.
Úspěch tohoto projektu patřil k důležitým impulsům kvalitativní proměny moderního izraelského vinařství. Pozornost se postupně začala více obracet k původu hroznů, nadmořské výšce a rozdílům mezi jednotlivými vinicemi.
Dnes na Golanských výšinách působí vedle větších producentů také menší rodinná vinařství. Jedním z nich je Odem Mountain Winery, založené v roce 2003 na severu regionu.
Jaké odrůdy se na Golanských výšinách pěstují?
Současné vinařství na Golanských výšinách je založené převážně na mezinárodních odrůdách.
Mezi důležité modré odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. V chladnějších vysokých polohách se pěstuje také Pinot Noir.
Z bílých odrůd mají významné postavení zejména Chardonnay a Sauvignon Blanc. V regionu najdeme také Riesling, Gewürztraminer a další odrůdy.
Rozdílné výškové a klimatické podmínky umožňují vinařům volit pro jednotlivé odrůdy různé polohy. Odrůda, která dobře dozrává v teplejší části regionu, proto nemusí být vysazená ve stejné výšce jako odrůda určená pro chladnější podmínky.
Jaký styl mají vína z Golanských výšin?
Neexistuje jeden společný „golanský styl“. Rozdíl mezi jižní vinicí ve 400 metrech a severní vinicí více než kilometr nad mořem je příliš velký na to, aby všechna zdejší vína měla stejné vlastnosti.
V teplejších polohách mohou hrozny dozrávat rychleji a dosahovat vyšší zralosti, zatímco vyšší a chladnější vinice mohou pomáhat zachovat více kyseliny a svěžesti.
Výsledný charakter ale vždy ovlivňuje také odrůda, konkrétní vinice, ročník a způsob výroby. Samotný původ z Golanských výšin proto není zárukou určitého stylu ani kvality.
Proč oblast při výběru vína sledovat?
U vín z Golanských výšin může informace o konkrétní poloze říct podstatně více než samotný název regionu.
Pokud znáte nadmořskou výšku vinice, její polohu a odrůdu, získáte lepší představu o podmínkách, ve kterých hrozny dozrávaly.
Region je proto dobrým výchozím bodem, ale při výběru dává smysl sledovat také konkrétní vinařství, vinici, odrůdu a styl vína.
