Servírování vína

I dobré víno může při špatné teplotě nebo nevhodném podávání působit hůř, než ve skutečnosti je. Přitom není potřeba žádný složitý rituál. Největší rozdíl udělá správná teplota, vhodná sklenka a u některých vín trochu času po otevření.

Jakou teplotu má mít víno?

Teplota výrazně ovlivňuje to, jak vnímáme vůni, chuť, alkohol i strukturu vína. Příliš studené víno může působit uzavřeně, příliš teplé zase těžce a alkoholicky.

Orientačně můžete vycházet z těchto teplot:

Nejde o přesnost na jeden stupeň. Důležitější je vyhnout se dvěma častým chybám: příliš teplému červenému a příliš studenému bílému vínu.

„Pokojová teplota“ může být u červeného vína zavádějící. Vytápěná místnost může mít 21 až 23 °C, zatímco plnější červená vína obvykle lépe fungují kolem 16 až 18 °C. Pokud je lahev příliš teplá, klidně ji před podáváním krátce zchlaďte.

U bílých vín bývá častější opačný problém. Pokud je víno příliš studené, vůně a chuť se mohou potlačit. Ve sklenici se ale postupně ohřeje a začne se více otevírat.

Jakou sklenku použít?

Pro většinu vín nepotřebujete samostatnou sklenku pro každou odrůdu.

Dobrá univerzální vinná sklenka by měla mít dostatečně velký kalich a směrem nahoru se mírně zužovat. Víno tak má prostor pro kontakt se vzduchem a vůně se lépe soustředí.

Větší sklenice není vždy lepší

Velká sklenice umí na stole udělat dojem. To ale ještě neznamená, že je nejlepší volbou pro každé víno. U mladého, svěžího bílého vína může být příliš velký a široký kalich spíš nevýhodou.

Právě u lehkého a svěžího bílého ale může být menší a užší sklenka lepší volbou. Pomáhá vínu déle udržet nižší teplotu a soustředit jeho svěží ovocný a květinový charakter. Ve velkém širokém kalichu může víno při běžném servisu rychleji ztrácet žádoucí chlad a část své svěžesti.

Větší kalich naopak dává větší smysl u plnějších, komplexnějších nebo sudových bílých vín, kterým více prostoru a kontaktu se vzduchem může prospět.

Víno nenalévejte až po okraj. Ve sklence by měl zůstat dostatek volného prostoru, aby se s vínem dalo pohodlně zakroužit a aby se nad hladinou mohly soustředit jeho vůně.

Sklenku je ideální držet za stopku. Víno tak zbytečně nezahříváte a kalich zůstává čistý.

Otevření vína a dekantování

Samotné otevření lahve nemusí vínu dodat mnoho vzduchu. Pokud mladé a strukturované víno působí sevřeně, může mu prospět přelití do karafy, větší sklenka nebo jednoduše trochu času. Přelitím do karafy se zvýší kontakt vína se vzduchem a vůně i chuť se mohou více otevřít.

U staršího vína může být hlavním důvodem dekantování oddělení usazeniny, která se během zrání vytvořila na dně lahve. Tady je dobré postupovat opatrně, protože starší víno nemusí dlouhý kontakt se vzduchem potřebovat.

Ne každé víno je potřeba automaticky dekantovat. Pokud si nejste jistí, ochutnejte ho nejdřív po otevření a teprve potom posuďte, jestli mu další čas a vzduch prospívají.

Co s otevřenou lahví?

Nedopitou lahev co nejdříve uzavřete a dejte do lednice. Platí to i pro červené víno.

Nižší teplota zpomalí změny způsobené kontaktem se vzduchem. Před dalším podáváním pak můžete červené víno nechat chvíli ohřát na vhodnou teplotu.

Otevřené víno je obvykle nejlepší dopít během několika následujících dnů. Konkrétní výdrž ale výrazně závisí na stylu a stavu vína.

V jakém pořadí vína podávat?

Pokud během večera otevíráte více různých vín, vyplatí se začít jemnějšími a postupovat k výraznějším.

Obvykle dává smysl toto pořadí:

1. šumivá vína,
2. svěží bílá a růžová vína,
3. plnější bílá vína,
4. lehčí červená vína,
5. plnější a výraznější červená vína,
6. sladká vína.

Není to nepřekročitelné pravidlo. Smyslem je hlavně zabránit tomu, aby velmi intenzivní víno přehlušilo to, které přijde po něm.

Víno nejdřív ochutnejte

Víno nejdřív ochutnejte. Správné servírování nemá z vína dělat obřad. Smyslem je jen podat ho tak, aby mělo podmínky projevit se co nejlépe.

Prohlédnout náš výběr vín