Červené víno

Jaké červené víno si vybrat?

Nejjednodušší je začít tím, zda hledáte spíše lehčí a jemnější červené, nebo plnější a výraznější víno.

Lehčí a jemnější červená vína

Lehčí červená vína mívají méně mohutnou stavbu, často jemnější třísloviny a větší důraz na svěžest a ovoce.

Mohou být dobrou volbou, pokud nechcete těžké nebo výrazně svíravé víno. Takový styl najdeme například u některých vín z odrůd Areni Noir nebo Merlot, ale samotná odrůda ještě nezaručuje, že bude konkrétní víno lehké.

Plnější a výraznější červená vína

Plnější červená vína mají výraznější pocit těla a struktury. Mohou mít také znatelnější třísloviny, větší koncentraci nebo výraznější vliv zrání v dubových sudech.

Často se s tímto stylem setkáte například u Cabernet Sauvignonu, Syrahu nebo některých červených cuvée. Ani tady ale neplatí, že každé víno z těchto odrůd musí být mohutné.

Odrůda není všechno

Název odrůdy může při výběru hodně napovědět, ale neurčuje výsledný charakter vína sám.

Stejná odrůda může v teplejší oblasti dozrávat jinak než ve vysoké a chladnější poloze. Výsledný styl ovlivňuje také konkrétní vinice, ročník, výnos, okamžik sklizně a způsob práce ve vinařství.

Proto mohou být dvě vína ze stejné odrůdy překvapivě rozdílná.

Nejčastější odrůdy červeného vína

Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon dokáže dávat strukturovaná vína s výraznějšími tříslovinami a dobrou schopností zrát. Často se objevují tóny tmavého ovoce, bylin, koření nebo cedrového dřeva, konkrétní charakter ale výrazně závisí na původu a výrobě.

Syrah

Syrah může mít podobu šťavnatého ovocného vína i velmi koncentrovaného a strukturovaného stylu. Typické mohou být tóny tmavého ovoce, pepře, bylin nebo koření.

Merlot

Merlot často působí kulatěji a má jemnější třísloviny než výrazně strukturovaný Cabernet Sauvignon. Existují ale lehká i velmi plná vína, takže ani Merlot nemá jeden univerzální styl.

Areni Noir

Areni Noir je původní arménská odrůda spojená především s oblastí Vayots Dzor. Často dává svěží červená vína s ovocným charakterem a jemnější stavbou, existují ale i koncentrovanější a strukturovanější styly.

Červená vína z Arménie, Izraele a Golanských výšin

Původ vína je další důležitou informací při výběru. Neříká automaticky, jak bude víno chutnat, ale pomáhá pochopit podmínky, ve kterých hrozny dozrávaly.

Arménie

V Arménii najdete vedle mezinárodních odrůd také původní modré odrůdy, především Areni Noir nebo Sireni.

Velkou roli zde často hraje nadmořská výška. Některé vinice leží výrazně přes 1 000 metrů nad mořem, takže i v suchém kontinentálním klimatu mohou chladnější noci pomáhat zachovávat svěžest hroznů.

Izrael

Izrael nabízí velmi rozdílné vinařské podmínky od středomořského pobřeží přes Judské kopce až po severní horské oblasti.

Mezi důležité modré odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Syrah a Merlot, ale výsledný charakter závisí především na konkrétní oblasti a vinici.

Golanské výšiny

Na Golanských výšinách se vinice nacházejí v různých nadmořských výškách na vulkanické náhorní plošině.

Mezi důležité modré odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. Rozdíly mezi teplejšími jižními polohami a vysokými vinicemi na severu ale znamenají, že ani vína z Golanských výšin nemají jeden společný styl.

Co dělá s červeným vínem dubový sud?

Část červených vín zraje v dubových sudech. Dřevo může vínu přidat aromatické tóny, například vanilku, toast, koření nebo cedr, a zároveň ovlivnit jeho strukturu.

Záleží ale na velikosti a stáří sudu, délce zrání i na tom, jak výrazně chce vinař s dřevem pracovat. Některá vína mají vliv dubu velmi patrný, u jiných je téměř neznatelný.

Zrání v sudu samo o sobě neznamená, že je víno kvalitnější. Stejně tak delší zrání automaticky neznamená plnější nebo lepší víno.

Jak vzniká červené víno?

U většiny červených vín probíhá alkoholové kvašení v kontaktu se slupkami hroznů. Právě ze slupek získává víno velkou část své barvy a tříslovin a také část aromatických a chuťových látek.

Délka a způsob kontaktu se slupkami mohou výrazně ovlivnit výslednou barvu, strukturu a třísloviny vína.

Po kvašení může víno zrát například v nerezu, betonu, dubových sudech nebo jiných nádobách. Každý vinař může s vínem pracovat jinak podle stylu, kterého chce dosáhnout.

Jak vybíráme červená vína v Terra vinifera

Do nabídky nezařazujeme červené víno jen proto, že pochází ze známé oblasti nebo má populární odrůdu na etiketě.

Ochutnáváme konkrétní lahve a sledujeme především vyváženost, charakter, původ hroznů, způsob výroby a to, jestli víno za svou cenu stojí.

Nehledáme ani automaticky co nejplnější nebo nejvýraznější vína. Lehčí červené může být stejně zajímavé jako mohutný Cabernet Sauvignon, pokud dobře funguje ve stylu, ve kterém bylo vytvořeno.

Ani od vinařství, které máme rádi, proto automaticky nezařazujeme všechna vína. Vybíráme konkrétní lahve, které bychom sami chtěli pít.

Nevíte, které červené vybrat?

Pokud nechcete vybírat podle země nebo odrůdy, začněte podle stylu. Pro jemnější a svěžejší projev hledejte lehčí červená vína. Pokud chcete větší koncentraci a strukturu, podívejte se na plná červená vína.

Podle odrůdy můžete začít například u Cabernet Sauvignonu, Syrahu, Merlotu nebo Areni Noir. A pokud vybíráte víno ke konkrétnímu jídlu, je často praktičtější řídit se právě jídlem než názvem odrůdy.